Jak se peru s praním prádla

V jednom ze svých článků jsem vám již popsala, jak doma uklízím. A protože péče o domácnost je jedním z témat, které lidi okolo mě zajímá a mnoho věcí si neumí představit, napíši tentokrát o praní prádla. Ale hlavně to bude o tom, jak poznávám barvy a také jak si nastavuji různé domácí spotřebiče.

Dnešní doba je prima. Tedy alespoň pro mě. Příliš si neumím představit, jak bych se bez zraku plahočila s prádlem k potoku a prala. Dnes, když za nás většinu práce odedřou pračky a sušičky, je praní pohoda. Hlavní problém tedy je především v tom, jak si prádlo správně roztřídit podle barev a taky v tom, jak správně nastavit program na automatické pračce. Pro třídění barev nevidomí používají pomůcku, která se jmenuje colorino. Je to taková malá krabička, na které jsou dva knoflíky. Na konci krabičky je senzor, který vysílá světelný signál a když na senzor přiložíme látku, podle lomu světla přístroj pozná, jakou má tkanina barvu a tuto barvu hlasem vysloví. Přístroj umí říct nejen základní barvy, ale také jejich odstíny, sdělí tak, jestli je barva velmi světlá, světlá nebo tmavá. Colorino není stoprocentní, proto se může stát, že barvy poplete, místo tmavě modrá řekne černá a podobně, ale na roztřídění prádla do pračky je dostačující. Pokud bych chtěla přesnější rozlišovač, dá se pořídit, ale stojí asi 18000 Kč, bohatě mi tedy stačí moje colorino za 4700 Kč. 🙂 Nepoužívám ho jen na třídění prádla, ale také když potřebuji zjistit, jakou barvu trička si beru na sebe, zkrátka kdykoli, kdy mě barva něčeho zajímá. Protože si opravdu nepamatuji, jakou barvu má všechno oblečení, třídím prádlo tak, že sedím u koše s prádlem, beru postupně každý kus do ruky, ověřím si jeho barvu a dám jej na konkrétní hromádku.

Pak už se pouštím do samotného praní. Sice jsem zde dnešní dobu chválila, ale jsou věci, které mi práci často ztěžují. A jsou to dotykové displeje na elektrických spotřebičích. Ty jsou pro mě dost nešťastné, protože pro nevidomé nejsou nijak uzpůsobeny, na rozdíl od displejů na mobilních telefonech, ale o tom zase příště. Displeje na spotřebičích jsou hodně citlivé, proto stačí jemný dotek a už si vše, co jsem si pracně nastavila, zase rozhasím. Vždy při výběru nového domácího pomocníka si dávám pozor, aby spotřebič neměl dotykový displej. Než začnu spotřebič používat, musím se s ním – tak jako vy – trochu obeznámit. Když pořídím novou pračku, musím zjistit, jestli se jednotlivé programy nastavují kolečkem nebo tlačítkem. Pokud tlačítkem, je potřeba si ze začátku napsat, jak přesně jdou programy po sobě, abych věděla, kolikrát mám dané tlačítko stisknout, aby se program správně nastavil. Když se nastavují programy kolečkem, toto kolečko se často protáčí stále dokola, není tedy možné si programy odpočítat. Musím si tak vedle kolečka udělat hmatovou značku, abych věděla, který je první program a tak vím, že když je ukazatel na kolečku u značky, jsem na začátku a můžu si programy odpočítat. Obeznámím se i s ostatními čudlíky, abych věděla, jak pračku obsluhovat, jak si například změnit teplotu praní, atd.

Při sušení prádla je potřeba si s prádlem opravdu vyhrát, pěkně ho uhladit a pověsit tak, aby bylo co nejméně pomačkané, ale to vše se dá hmatem krásně kontrolovat. Já už ale několik let používám sušičku, proto mi „hraní“ s prádlem odpadá a prádlo už jen skládám do skříně.

I při praní prádla je ale jedna věc, kterou sama nezkontroluji. Prádlo totiž může krásně vonět, být hebké a nadýchané, ale nevypranou skvrnu od ovoce prostě nepoznám. Také sama nemohu zjistit, jestli se mi třeba omylem do pračky s černým prádlem nepřimíchalo něco červeného a nepustila barva. Může se to samozřejmě stát a v takové situaci si prostě sama neporadím. Když jsem ještě žila sama s nevidomým partnerem, tehdy bych velmi ocenila, kdyby mě na fakt, že jsem flekatá, někdo upozornil. 🙂 Teď už mi to často nahlásí děti, takže nehody stihnu zachytit ještě doma. 🙂 Naštěstí, kdyžsi dávám při třídění pozor, nehody se moc často nestávají.

A ještě typ na závěr. Pro ty, co nepoužívají aviváž nebo chtějí vyzkoušet něco nového a šetrného, zkuste místo aviváže při praní použít obyčejný ocet, prádlo vydezinfikuje, změkčí a nebojte se, po usušení prádla z něj není ani cítit. Do octa můžete přidat dvě kapky éterického oleje levandule, prádlo krásně provoní.

 

 

Pokud vás můj článek zaujal, budu ráda, když se připojíte na facebookový profil této stránky.

A jestli si chcete prožít míchání osobní vůně na míru nebo kraniosakrální terapii cestou hluboké relaxace, kterým se věnuji, neváhejte mě kontaktovat.